Úrokové sazby máme mnohem vyšší nežli v západní Evropě

Zisky bankovních i nebankovních institucí rok od roku rostou, regulace bankovního i nebankovního trhu je nedokonalá, a tak se čím dál tím častěji objevují příběhy s nešťastnými konci. Raději se nebudeme dnes bavit na téma správnosti či nesprávnosti stavu, kdy i veřejné finance z části drží banky ve své moci. Úpravou úrokových sazeb pak mohou hýbat celou ekonomikou.

Půjčit si na našem území je mnohem dražší nežli v západní Evropě. Tuzemské banky nabízejí půjčky i méně bonitním klientům, jejichž příjem ze závislé činnosti či z nezávislé činnosti (příjem fyzické osoby) nedosahují leckdy ani průměrné mzdy. Úrokové sazby pro spotřebitelské úvěry fyzických osob u nás jsou dvojnásobně vyšší. To znamená, že domácnosti přeplatí až 22 miliard oproti západu. Průměrný občan třeba na území ČR by ušetřil ročně bez mála devět tisíc korun, což vyplynulo z průzkumu Equa banky.

Spotřebitelské úvěry jsou na území Visegrádské čtyřky zatíženy 15% marží věřitelů, kteří vy své podstatě vydělávají reálné peníze na těch fiktivně půjčených. Průměr marže u spotřebitelského úvěru fyzickým osobám dosahuje v Evropě 7%. Tento trend lze přisuzovat konkurenci, která je vyšší a hlavně efektivnější. V zemí V4 trhy s úvěry ovládají tři největší hráči, kteří mají přibližně 70% podíl na trhu.

Výši marže, jak jsme již zmínili, lze přisuzovat nižší bonitě klientů a vyšší zadluženosti. Jenomže to může být ten problém, vezmeme-li v potaz, že každý další úvěr snižuje bonitu klienta.