Stavební spoření

Stavební spořitelny se při vábení klientů uchylují k úrokovým fíglům. Přesto všechno se stále jedná o relativně výhodné spoření. Kterou spořitelnu však vybrat? Jaké stavební spoření je pro dospělé klienty v současné době nejvýhodnější, pokud je účelem uzavření smlouvy zhodnocování úspor? Na výši zhodnocení má vliv aktuální akce stavebních spořitelen. Stavební spořitelny s uvedeným efektivním úrokem, CČ 200 000 Kč, vklad 1700 Kč měsíčně: Modrá pyramida 4,2 % p.a., úrok spořitelny 2 % p.a., poplatek za uzavření 1 % CČ, resp. vrácení tohoto poplatku při splnění podmínek, poplatek za vedení účtu 300 Kč ročně; Wüstenrot stavební spořitelna 3,9 % p.a., úrok spořitelny 2 % p.a., poplatek 1 % CČ, poplatek za vedení účtu 300 Kč ročně; ČMSS, 3,9 % p.a., úrok spořitelny 2 % p.a., poplatek 1 % CČ, resp. vrácení poloviny poplatku při splnění podmínek, poplatek za vedení účtu 330 Kč ročně; Raiffeisen stavební spořitelna, 3,7 % p.a., úrok spořitelny 2 % p.a., poplatek 1 % CČ, poplatek za vedení účtu 320 Kč ročně; Stavební spořitelna ČS, 2,9 % p.a., úrok spořitelny 1 % p.a., poplatek 1 % CČ, poplatek za vedení účtu 310 Kč ročně.

Stavební spoření je bezesporu nejznámějším finančním produktem, o kterém má povědomí snad každý. Nikoho tak nezaskočíte otázkou, jak vysoká je státní podpora nebo jaký úrok stavební spořitelny připisují. Zdaleka ne každý však již dokáže odpovědět na jednoduchou otázku, kolik mu stavební spoření vydělá, tedy kolik činí roční úroková míra za celé stavební spoření, tedy včetně státní podpory a úroků spořitelny. Přitom znalost tohoto čísla je potřebná pro vzájemné porovnání nabídek jednotlivých spořitelen, nebo pro porovnání stavebního spoření s konkurenčními produkty. Inzerovaný úrok vs. reálný. Stavební spořitelny inzerují úrok 3,4 % až 5,58 % ročně. Tato čísla však bývají spočtena na základě nereálných předpokladů. Nejenže nepočítají s daní z úroků, ale ani s poplatkem za uzavření stavebního spoření a vedení účtu. Pokud by měl být výpočet úroku férový, dostáváme se na zcela jiná čísla. Kolik nám tedy stavební spoření ve skutečnosti vynese? Vezmeme-li v úvahu poplatky a daň z úroků, sníží se roční úrok zhruba na 2,9 % až 4,2 %. I to však není špatné a stavební spoření se s šestiletým časovým horizontem stále vyplatí. Pokud by došlo k negativním legislativním změnám (ať již v podobě snížení státní podpory nebo ve zpřísnění podmínek, za kterých lze státní podporu získat), které by platily zpětně i pro dříve uzavřené smlouvy, lze v nejhorším případě stavební spoření vypovědět. Sankce není nijak závratná, pohybuje se v rozmezí 0,5 % až 1 % z cílové částky. Rovněž se vrací státní podpora, o úrok připsaný stavební spořitelnou však nepřijdete. Z pohledu rizika, výnosnosti a likvidity je stavební spoření bezesporu produktem, který nejenže nemá v současné době smysl rušit, ale lze uvažovat i o uzavření nové smlouvy, pokud žádnou v tuto chvíli nemáte. Neseriózní finanční poradci vám mohou místo stavebního spoření doporučit ke spoření životní pojištění, přestože tento produkt rozhodně není k tomuto účelu výhodným řešením.

Za rok 2013 bylo podle údajů stavebních spořitelen poskytnutých Ministerstvu financí uzavřeno 450 tis. nových smluv o stavebním spoření s celkovou hodnotou cílové částky 167,5 mld. Kč; průměrná cílová částka u smluv, které uzavřely fyzické osoby, dosáhla výše 371 tis. Kč. V porovnání s údaji za rok 2012, kdy počet nově uzavřených smluv dosáhl počtu 433 tis. a průměrná cílová částka u smluv, které uzavřely fyzické osoby, dosáhla výše 366 tis. Kč, bylo v roce 2013 uzavřeno o 17 tis. smluv více (+ 4 %) při současném nárůstu průměrné cílové částky o 5 tis. Kč (+ 1 %). K 31.12.2013 celkový počet smluv o stavebním spoření ve fázi spoření činil 4,067 mil. smluv, což je o 250 tis. smluv méně (- 6 %) než ke konci roku 2012. V roce 2013 byla vyplacena státní podpora v celkové výši 4,953 mld. Kč, což je o 337 mil. Kč méně (- 6 %) než v roce 2012, kdy byla státní podpora vyplacena ve výši 5,290 mld. Kč. Nadále se tak projevuje vliv změny zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, kterou byla s účinností od 01.01.2011 snížena poskytovaná roční záloha státní podpory na max. 2.000 Kč, přičemž celkový součet záloh státní podpory ke všem smlouvám jednoho účastníka v příslušném kalendářním roce nesmí přesáhnout limit 2.000 Kč. Celkový počet úvěrů (ze stavebního spoření i tzv. překlenovacích) dosáhl ke konci roku 2013 počtu 815 tis. úvěrů, což představuje pokles úvěrů oproti stavu ke konci loňského roku o 79 tis. (- 8,9 %). Celkový objem úvěrů ke konci roku 2013 dosáhl hodnoty 261,4 mld. Kč, což znamená pokles oproti stavu k 31.12.2012 o 20,8 mld. Kč (- 7,4 %). Poměr objemu úvěrů k naspořené částce k 31.12.2013 poklesl oproti stavu ke konci roku 2012 o 4 procentní body na hodnotu 60,9 %. Struktura nových úvěrů ze stavebního spoření a překlenovacích úvěrů se dlouhodobě nemění. Nejvíce, tj. 86,7 % úvěrů ze stavebního spoření bylo podle údajů stavebních spořitelen použito ke splacení překlenovacích úvěrů; 8,5 % bylo určeno pro rekonstrukce a modernizace a 3,2 % na koupi či výstavbu bytu nebo rodinného domu. U nových překlenovacích úvěrů bylo 41,5 % určeno na rekonstrukce a modernizace a 30,5 % na koupi či výstavbu bytu nebo rodinného domu.