Komu lámou daně vaz aneb PO, FO nebo Vládě

Co je populismus a co je opravdu přání? Toť stejně nesnadné identifikovat jako rozdíl mezi pravdou a lží, když neznáme okolnosti, které jsou skryté.

Změna daně je pro pravicového politika vždy tak strašně bolestivá. To, čím se většina pravicových vlád oháněla před volbami, se mění. Státní kasa je prázdná, prázdnější a bude nejprázdnější, daně by měly vše zachránit. Jenomže, podíváme-li se na předchozí parametrickou změnu daně z přidané hodnoty (DPH), zjistíme, že výběr byl o 16 miliard nižší, nežli se čekalo. "Jenom 16 miliard...". Jenomže to bylo o 66,6% méně, nežli se očekávalo, takže se vybralo jen 33,3% z původního očekávání. Že je to malá efektivnost je jasné, lidé se naučili lépe zacházet s penězi, nakupovat levněji (kvalitní mléko kupoval pan x dříve za 22 Kč DPH pak činilo daň z přidané hodnoty 10% resp. 2,2 Kč, kdyby pan X nadále kupoval stejné mléko, po parametrické změně Daně z přidané hodnoty by platil státu 3,08 Kč za mléko. Jenomže pan X začal kupovat mléko v akci ve větším objemu - raději koupí balení 10 mlék v akci s cenou 12 Kč/ 1 litr, pak zaplatí státu na DPH, dani z přidané hodnoty, 1,68 Kč. O 34 haléřů méně, nežli platil, a to i přes to, že snížená sazba DPH vzrostla z 10% na 14%.)

Těžko mohu hodnotit objektivně, zdali je tento krok správný, nicméně subjektivně cítím, že 1% nás nezachrání. Ono to jedno procento není ten motor, který může spasit státní pokladnu. Co je však podstatně zajímavější, je fakt, že "blbé jedno procento" dokáže dost možná zlomit vaz vládě, nebo alespoň oslabit pozici momentálního lídra největší vládní politické strany ODS jaderného fyzika Petra Nečase.

Zde se přímo nabízí úvaha, zdali celé toto divadlo není jen účelovost ze stran jednotlivců, kteří se třesou na to, až zase nějaký politik padne. Je to zkrátka fakt, že politik, ač by měl oplývat více nežli minimální morálkou, ji leckdy takřka nemá, tudíž pro něj pak mnohdy snadné, lámat vaz kolegovi. To, že daně pravicovým politikům lámaly vaz vždy, na to jsme si zvykli, jenomže pořád si nějak nemohu zvyknout na to, že by daň z přidané hodnoty byla opět předmětem nějaké hry, že by opět něčí tendence, osobní zájmy vyhrály nad morálkou.

Nehledě na to, že po zhlédnutí všech možných diskusí politiků jak ve veřejnoprávní televizi, tak i v komerčních televizích, stále nechápu, proč Vláda České republiky neposlouchá názoru NERVu - Národní ekonomické rady Vlády, která výslovně říká, že tento krok, zvýšení daně z přidané hodnoty resp. zvýšení základní daně pro daň z přidané hodnoty i snížení snížené sazby daně z přidané hodnoty, naopak může a pravděpodobně i oslaví nejen růst naší ekonomiky, ale hlavně spotřebu a vše s tím spojené, na čemž je mnoho českých firem závislých.