Podpora v nezaměstnanosti

Významnou skupinou nových uchazečů byli ti, kterým skončily termínované pracovní smlouvy a dohody. Do evidence přicházely ve větším počtu i osoby samostatně výdělečně činné, které ukončily podnikání. U těch ale existuje velká pravděpodobnost, že na jaře svou činnost obnoví. Navzdory mírné zimě ovlivnilo nezaměstnanost i přerušení některých sezónních prací, například ve stavebnictví, zemědělství, lesnictví či v povrchových lomech. Do evidence Úřadu práce se hlásili nejčastěji lidé se základním nebo středním odborným vzděláním. Dále pak mladí lidé do 25 let a uchazeči nad 55 roků. Pokud jde o profesní složení uchazečů, převažovali administrativní pracovníci, montážní, manipulační, pomocní a nekvalifikovaní dělníci, řemeslníci, prodavači, číšníci, servírky či zedníci. Zaměstnavatelé měli zájem nejčastěji o strážné, seřizovače CNC strojů a obsluhu obráběcích strojů, soustružníky, frézaře, svářeče, kovodělné dělníky, uklízeče, pomocné pracovníky ve výrobě a v gastronomii. Hledali také obchodní zástupce, prodavače, řidiče nákladních automobilů, zedníky či zámečníky. Nejvyšší podíl nezaměstnaných hlásí okresy Bruntál (15,2 %), Jeseník (14,6 %), Most (14 %), Ústí nad Labem (13 %), Karviná a Znojmo (shodně 12,8 %). Naopak nejnižší je v okresech Praha-východ (3,6 %), Praha-západ (4,4 %), Mladá Boleslav (4,9 %), Praha (5,4 %), Plzeň-jih a Rokycany (shodně 5,8 %). Mezi nezaměstnanými je 38 969 absolventů škol a mladistvých, oproti prosinci je jich o 577 méně. Na celkové nezaměstnanosti se tato skupina uchazečů podílí 6,2 procenta, před rokem to byla 6,1 procenta. Počet volných pracovních míst ohlášených úřadům práce vzrostl na 36 394, což je o 1216 více než v prosinci a o 2600 více než před rokem. Během ledna se do evidence Úřadu práce nově přihlásilo 81 446 lidí. To je sice o 21 701 více než v prosinci, ale o 2059 méně než před rokem. Z evidence odešlo celkem 49 005 lidí, novou práci však z nich získalo jen 29 573.

Průměrná podpora v nezaměstnanosti vzrostla na 6291 korun. Nezaměstnaní Češi, kteří byli loni registrováni na úřadech práce, si mírně polepšili. Průměrná podpora v nezaměstnanosti totiž vzrostla na 6291 korun z předloňských 6029 korun. Vyplývá to z údajů ministerstva práce a sociálních věcí. Mezi jednotlivými kraji panovaly poměrně citelné rozdíly. Nejvíce brali nezaměstnaní Pražané, kteří si přišli v průměru na 7669 korun, zatímco na Zlínsku se podpora nepřehoupla ani přes šest tisíc korun a místní lidé bez práce brali 5949 korun. Přesto si oproti roku 2012 polepšili o 366 korun. Průměrná podpora v nezaměstnanosti se loni zvyšovala ve všech čtrnácti krajích. Nejvíce vzrostla v Ústeckém kraji (o 419 korun), v Plzeňském kraji (o 490 korun) a v Jihočeském kraji (o 385 korun). Nejméně - o 98 korun - naopak průměrná podpora vzrostla v Libereckém kraji. V obou východočeských krajích dosáhla stejné hodnoty, a sice 6050 korun. Lidem na Pardubicku průměrná výše podpory meziročně vzrostla o 259 korun, zatímco v sousedním Královéhradeckém kraji jen o 130 korun. V lednu nahlásilo hromadné propouštění 17 firem.  Tento krok se dotkne 1 653 jejich zaměstnanců. Nejvíce podniků se chystá propouštět v Praze. Nejvyšší počet lidí, kteří přijdou o práci, hlásí Krajská pobočka Úřadu práce ČR ve Středočeském kraji. Vyplývá to z nejnovějších informací ÚP ČR. Firem, které se rozhodly snížit počet pracovníků v režimu hromadného propouštění, bylo v lednu o 2 více než v prosinci 2013 a o 11 méně než před rokem. Počet lidí, kteří přijdou takto o práci, klesl v meziročním srovnání o 24 zaměstnanců, oproti předchozímu měsíci vzrostl o 752 pracovníků. Nejvíce zaměstnavatelů - 8, kteří nahlásili v lednu hromadné propouštění, bylo v Praze. Nejvyšší počet lidí, kterých se toto opatření dotkne – celkem 701 – je ve Středočeském kraji a v hlavním městě - 624. Z okresního hlediska je na tom nejhůře Benešov (418) a Kolín (282). O hromadné propouštění se jedná tehdy, pokud během 30 dnů dostane ve firmě s 20 až 100 zaměstnanci výpověď minimálně 10 lidí. V podniku se 101 až 300 pracovníky aspoň desetina zaměstnanců a ve společnosti s více než 300 zaměstnanci minimálně 30 lidí. Před tím, než dá zaměstnavatel výpovědi jednotlivým zaměstnancům, musí o svém záměru písemně informovat, a to nejpozději 30 dní předem, odborovou organizaci, radu zaměstnanců a také příslušnou krajskou pobočku ÚP ČR podle místa činnosti firmy. Ve zprávě je firma povinna uvést důvody a termíny hromadného propouštění, celkový počet zaměstnanců a zároveň počet a profesní složení lidí, kterých se bude propouštění týkat. V neposlední řadě musí informace obsahovat i údaje o odstupném, případně dalších právech takto postižených pracovníků. Současně musí zaměstnavatel předložit návrh kritérií, na jejichž základě proběhne výběr těch, kteří dostanou výpověď. Podpora v nezaměstnanosti se vyplácí maximálně 5 měsíců (do 50 let věku zaměstnance), resp. 8 měsíců (do věku 55 let), resp. 11 měsíců (více než 55 let). Podpora v nezaměstnanosti činí první dva měsíce 65 procent průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého uchazeč o zaměstnání dosáhl ve svém posledním ukončeném zaměstnání. Další dva měsíce je to 50 procent a po zbývající dobu 45 procent. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti pro rok 2014 je: 14 280,00 CZK a 16 004,00 CZK při rekvalifikaci. Po skončení podpůrčí doby (pět, osm nebo jedenáct měsíců) už nezaměstnaný získá jen sociální dávku ve výši životního minima, tedy necelých 3200 korun. Nevykazuje-li požadovanou aktivitu, dostane jen existenční minimum, tedy 2200 korun. Pro rok 2014 se podmínky získání podpory v nezaměstnanosti oproti roku 2013 nijak nezměnily.  V Česku by se v příštím roce mohly začít v některých regionech testovat nové služby pro domácnost, v nichž by do budoucna mohly najít práci tisíce lidí. Díky oficiální výpomoci při údržbě domu a zahrady, vaření či úklidu by si nezaměstnaní mohli nejprve přivydělat, později získat i místo na plný úvazek. Shodli se na tom dnes účastníci konference v Senátu. Od zavedení těchto služeb si slibují nejen snížení nezaměstnanosti, ale také úbytek práce na černo. Tím hlavním cílem je vytvořit nová pracovní místa. Už teď domácnosti tyto služby v rámci šedé ekonomiky stejně platí, pracovníci ale nejsou pojištěni a nemají postavení zaměstnanců. Podle něj domácí služby fungují v mnoha zemích, v Belgii díky zavedení výpomoci vzniklo za pár let na 150 000 pracovních míst. Úřady práce nemohou automaticky snížit podporu v nezaměstnanosti lidem, kteří sami podají výpověď nebo ukončí pracovní poměr dohodou. Pokud zaměstnanec tvrdí, že odchází z takzvaných vážných důvodů uvedených v zákoně, a má tedy nárok na podporu ve standardní výši, měl by si úřad existenci těchto důvodů ověřit.

Zákon o zaměstnanosti 435/2004 Sb ze dne 13.5.2004 je součástí soukromého práva a upravuje zabezpečování státní politiky zaměstnanosti. V první části (§1 až §12) naleznete základní ustanovení, působnost ministerstva a působnost Úřadu práce, v druhé části (§14 až §66) zprostředkování zaměstnání krajskými pobočkami Úřadu práce a agenturami práce, podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci, v třetí části (§67 až §84) problematiku zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Část čtvrtá (§85 až §103) se zabývá zaměstnáváním zaměstnanců ze zahraničí, část pátá (§104 až §120) aktivní politikou zaměstnanosti a část šestá (§121 až §124) výkonem umělecké, kulturní, sportovní nebo reklamní činnosti dítěte. Poslední sedmá část (125 až §141b) se zabývá kontrolní činností.