Církevní restituce v účetnictví Českého státu

 

Mezi ty kontroverznější kroky, které se odehrály v rámci pomalu se blížícího roku, jistě patří církevní restituce. Nelze jednoznačně říci, zdali jsou špatně či dobře, nicméně je důležité, že jsou již schválené. Část z Vás mi jistě bude oponovat, ale...

Nevypořádání se s komunistickou minulostí mnoho sousedních států několikrát přetřásalo, demokratická země by otázky restitucí (ať už církevních či jednotlivců) měla mít jasně vyřešené. Jestli podoba stávajícího zákona, který upravuje navrácení majetku církvím, je špatná či dobrá nevím. Je mi jasné, že i v tomto novém zákoně se schovalo něco, co nebude asi ideální a čeho půjde zneužít, ale jaký zákon takový není? (Proč Zákon o dani z přijmu nejen FO ale i PO je nespočetně krát novelizován...?)

Miroslav Kalousek se vyjadřoval k otázkám na téma církevní restituce a stát, důsledek na účetnictví státu.

 

Z důvodu toho, že církevní restituce budou zaúčtovány již letos do účetnictví České republiky, zvýší se schodek na pět procent hrubého domácího produktu (Církevní restituce navýší schodek HDP na 5%). Ten kdo účetnictví příliš nezná, bude možná trošíčku zmaten. V tomto případě se jedná pouze o účetní operaci, která nevstupuje do skutečného stavu ekonomiky země jako nějaký hybatel.

Ministr financí Miloslav Kalousek se snažil tento princip vysvětlit, nicméně následná reakce poslance za ČSSD Tejce přiměla Kalouska, aby ještě jednou, tentokrát celému národu, vysvětlil, jak to vlastně bude.

 

Vliv účetních metodik na HDP je trochu jiný, nežli je faktický stav. Proč tomu tak je? Princip zaúčtování takovýchto operací je jasný, v roce 2012 byl zákon schválen, tudíž v tomto období vstupuje restituce (navrácení majetku či finanční kompenzace) do účetnictví. Představte si tedy, že z plánovaného schodku 3,5% je najednou procent pět, protože státní schodek se zvýšil o 59 miliard. Teď všude slyšíte, jak na tom zase kvůli církvím budeme špatně, jak pravice to a támhle to. Ono to však není zdaleka tak černo-bílé.

1) tento systém v rámci účtování ve státní sféře je nezbytný. Představte si, že Vám do konce volebního období chybí dva měsíce, tak se rozhodnu, že když se má rozhodnutí projeví až v následujícím roce (budou zaúčtovány do následujícího/následujících účetních období), poplácám populismus po zádech, dám více na důchody, na silnice, na zdravotnictví, vzdělání či Policii. Výsledek, voliči si (asi jen v prvním případě by tomu tak bylo) z části řeknou, že ti politici zase pro ně něco hezkého udělali. Následující vlády by řešila obtíže s rozhodnutím předešlé vlády. To je přeci špatně. Tudíž, ač nebyla zatím v rámci církevních restitucí vydána ani koruna, účetnictví vykázalo ztrátu o 1,5% vyšší, přesněji řečeno o 59 miliard.

2) Pomineme-li projev takového jednání v účetnictví, zisk z rozhodnutí o přijetí zákona o vyrovnání s církvemi je nezbytný i mikroekonomického hlediska. Půda, jakožto statek vzácný, s konečným množstvím, člověkem nerozmnožitelný není vždy tak dostupná, i když ji hodně potřebujete a jste ochotni zaplatit. Jelikož se stát nebyl schopen za dvacet let vyrovnat s církvemi, byla tato půda - stavební parcely, lesy či pole vázány na stát, který s tímto majetkem takřka nemohl nakládat. Setkal jsem se ve svém okolí se situací, kdy velkostatkář potřeboval akutně rozšířit příjezdovou cestu, jelikož v meziročním porovnání jeho statek zdvojnásobil produkci a potřeboval zpevněnou silnici až na nádvoří. Jelikož jeho cestu dělil výstupek pole, který patřil před nástupem komunismu církvi, nemohl tuto cestu vybudovat.

 

V obdobné situaci jsou i církve, památkáři a města, neboť nemohou opravovat některé památky. Nakládat s tímto majetkem prakticky nikdo nemůže. Za dvacet let neobývaná stavba velice zchátrá. Takové škody však díky Bohu nikdo po státu nechce.

Je toho mnoho, proč vlastně už před deseti lety bylo pozdě. Nechápu tedy, kdy by byla lepší chvíle na restituci majetku církvím, neboť mimo jiné v tuto chvíli jsou ceny nemovitostí takřka na historickém dnu, hůř snad už ani být nemůže.

 

Ministerstvo financí pečlivě tento krok s navýšením účetní ztráty diskutovalo s analytiky. Tato skutečnost byla pro jistotu dána na zřetel i na finančních trzích a mezi ratingovými společnostmi. Ministerstvo bylo ubezpečeno, že se toto neprojeví v rámci jakýchkoliv hodnocení.

 

Druhým významným důvodem,proč zaúčtovat tuto "ztrátu" do letošního roku je fakt, že jsme se v rámci Evropské unie zavázali k tomu, že náš státní schodek v příštím roce nepřesáhne 3 % HDP, což by nešlo v následujících letech pravděpodobně dodržet.